Rosemarie Macešková
- autobiografická literární hrdinka
Právě vyšla e-kniha:
Po úvodním mottu s citátem Pabla Picassa: "Umění je fikce, která nám umožňuje rozpoznat pravdu." Pak dalším mottu a prologu, následuje dvanáct kapitol a na závěr epilog. Podány jsou příběhy ze života a práce umělecké historičky, někdy až děsivé, ale nakonec viděné jejíma typickýma očima s nadhledem, někdy až satirickým. Jedná se o thriller, drama, krimi, mysteriózní a také satiru.
Skutečný zvuk mého telefonu dokládá jak vše v knize popisované, vychází z reality. A kdo telefonoval, co ode mne chtěl, kam mne za jakým účelem vylákal a jaký byl skutečný účel? - Tak začíná hlavní příběh, procházející celou knihou, na pozadí množství dalších příběhů, založených na skutečně prožitém. Přitom je nahlédnuto do práce umělecké historičky, zkoumání obrazů a jejich rozborů a mnoho dalšího
Umělecká tvorba - výtvarná i literární prezentována zde:
Web navazuje na starší, již neexistující, zejména široce rozkošatělý www.mariepospisilova.com, užívaný i pod aliasy jako www.rosemarie.cz či www.pansymarie.com aj. Přebírá jejich úlohu a nahrazuje je.
Jména literárních postav nejsou náhodná, buď charakterizují postavu anebo mají své historické opodstatnění ze skutečného života. Důležité je jméno autobiografické hlavní hrdinky, procházející vesměs veškerou tvorbou. Jmenuje se Rosemarie Macešková. Rosemarie není zas tak daleko od křestního jména Marie a používal a používá jej v podstatě asi nejdlouhodobější partner, všestranně umělecky nadaný a zvěčněný v mnoha filmových pohádkách aj. filmech či TV reklamách, avšak nemocný schizofrenií, pročež s ním není možné trvale žít. Používal či používá Rosemarie a od toho tedy oslovuje Rozárka, jak je i v literatuře používáno. Příjmení je odvozené od ulice na Zahradním Městě, kde jsem v bytě po babičce z tatínkovy strany čtvrtstoletí bydlela. Když jsem se tam nastěhovala, zaregistroval mne ihned takový "Johny Cash Zahradního Města" a říkal mi Maceška, což od něj jiní převzali. Lidé, kteří za mnou jezdili pak s obrazy si to často pletli a oslovovali mne doktorko Macešková.
Odtud tedy původ jména autobiografické hlavní hrdinky Rosemarie Maceškové.
V povídce je zmíněný malíř Josef Štolovský, od r. 1910 vyrábějící barvy ŠTOLO ve své vile na rozhraní pražských Vinohrad a Vršovic, hned vedle či pod Orionkou. O jakou konktérně vilu se jedná, vím náhodou
, že někdy na počátku 90, let se na mne obrátily dvě dámy, což byly myslím něco jako vnučky Josefa Štolovského a vila jim patřila a právě se ji chystaly prodat. Pozvaly mne do vily, protože se se mnou potřebovaly poradit o hodnotě nějakého umění a co s ním. Tímto způsobem jsem se tehdy dostala na mnohá zajímavá místa. Vila v té době byla zchátralá, dámy na tom patrně nebyly finančně nejlépe, na fotu je dnešní zrenovovaný stav.
Ukázky z tvorby jsou vkládány do zájmových skupin na facebooku:
Pro vkládání svých obrazů jsem byla vyzvána mezinárodní skupinou Gruppo di EdO ArT.
Web navazuje na starší, již neexistující, zejména široce rozkošatělý www.mariepospisilova.com, užívaný i pod aliasy jako www.rosemarie.cz či www.pansymarie.com aj. Přebírá jejich úlohu a nahrazuje je.
Osobní informace jsou na:
